Nástěnka blogu

Chceš se mě na něco zeptat TADY
Reklamy SEM /

Nechť je tento blog ponechán a zakonzervován pro příští generace ve stavu v jakém je. Třeba někoho ještě dodatečně potěší. Na mazání ho nemám srdce.

Můj email : lilliinka@email.cz

Nashledanou v příštím životě! (jak by řekl Desmond ze Ztracených) :)

Bolest duše mé zničené

9. února 2014 v 10:32 | lilliinka |  Něco jako básničky
Na básničky není moje múza stavěná. To já vím moc dobře, ale v depresích se píšou takřka sami. Tahle báseň, snad se tomu tak dá říkat, byla napsaná už víc jak před rokem. Ze stavu, který popisuje jsem se dostala. A ono, je o mě. O mě když jsem byla na dně. Na tom dně, kde už vám nezáleží na ničem, dokonce ani nebrečíte, jste jen prázdní jako schránka od měkkýše. tak to je. Není mi líto, že jsem tím prošla, posílilo mě to. Od té doby jsem tak moc zlou situaci nezažila.
Proč to sem dávám po roce? Snad kvůli připomínkám. Neměli bychom totiž zapomínat na zlé chvíle, které nás dělají lidmi stejně tolik jako ty dobré. Tak proto.




Bolest duše mé zničené
Jak vratké židli chybí noha,
tak moje duše není celá.
Já vím, že se nikdy v záři neskvěla,
však proč, co já, rozzuřila jsem snad Boha?

Tak přejíždím palcem si po srdci,
tluče mi pomalu a líně,
jako otupené po silném víně.
I když to není pravda, není mi pomoci.

Zničili mi nitro,
protože jsem prahla po moci.
Proto jsem už navždy na konci.
Stejně jako nikdy jejich, nebudu tvá.

Má duše je na kousky
v prachu a stínu rozházená,
bolestně smutná, zrazená.
Jak střída ztrvrdlé housky.

Och bože, tak proč mi to udělali?
Proč mi na krk dali nůž?
a z lhostejností řekli, vždycky bude hůř?
Tak prozraď, proč mě takhle pokřivili?

Duše mě bolí a nitro pálí,
mé srdce se válí na zemi,
schvátily ho nevyzpytatelné plameny.
Do temnoty se celé halí.

Jak slzy mi stékají, duše se zacelí,
pomalu a nikdy ne bez jizev.
Ve vizích ale svět už mi nezbledne,
jen duše má bolavá stane se ocelí.
Však nač ulehčení, když tím se nic nespraví.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | 9. února 2014 v 16:10 | Reagovat

Zlatíčko, bude líp, neboj se. Jen věř :-)
Doufám, že už je ti líp, protože jestli ne, tak bych asi musela něco vybásnit já tobě ;-)  :-D

2 Kate Kate | E-mail | Web | 9. února 2014 v 16:40 | Reagovat

Jojo, na to zlé by se zapomínat nemělo, ale na to dobré taky ne. ;)
A básnička je hezká. ;)

3 Lillienne Dengel Lillienne Dengel | E-mail | Web | 9. února 2014 v 17:36 | Reagovat

[1]: Už je líp, dávno, ale vzpomínky asi opravdu nikdy nevyblednou...

[2]: Děkuji:)

4 Abigail Abigail | Web | 9. února 2014 v 19:11 | Reagovat

Nádhera a máš pravdu na tyhle věci by se zapomínat nemělo.Taky teď prožívám podobné období, ale snad se to brzy spraví.

5 Casion Casion | Web | 9. února 2014 v 19:38 | Reagovat

Krásna báseň! Páči sa mi ako sa vyjadruješ, je tu mnoho zaujímavých slovných spojení a prirovnaní a pritom samozrejme aj pekná myšlienka :-)

6 Sue Sue | Web | 9. února 2014 v 20:16 | Reagovat

Tak to som naozaj rada že si sa z toho dostala. Aj ja som napísala snáď jedinú básničku (tie hrozné rýmovačky z tretej triedy sa nerátajú) a taktiež keď som bola.. duševne vyčerpaná, povedala by som. To čo mám na básniach rada je, že si ich tak trochu všetci upravujeme na seba. Nie sú také zaškatuľkované. A už zase moc kecám a úplne od témy takže... je to fakt pekné a som rada že si z toho  vonku lebo to znie... tak lepivo, čierno a smutne.Trochu ako roztopený asfalt. :-)

7 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 11. února 2014 v 15:46 | Reagovat

To je fakt úžasná básnička. Chvíli mi trvalo než jsem našla rytmus, ale potom.. Wow.. Trochu mi tam nesedí hned ta první sloka, ale ty další to vynahradí :-)

8 Milenne Milenne | Web | 11. února 2014 v 18:06 | Reagovat

Je nádherná a moc povedená, ačkoliv, je mi líto, co jsi prožila! :/
Doufám, že už to brzo bude lepší! :)

9 Violette de La Fountaine Violette de La Fountaine | Web | 12. února 2014 v 14:57 | Reagovat

Páni to je vážně krásná básnička, je z ní cítit taková síla. opravdu moc povedené, je mi líto jestli jsi k jejímu napsání měla nějaký smutný důvod, ale je opravdu nádherná.
(Jinak žiju, zatím xD a omlouvám se za svoji nepřítomnost!)

10 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 12. února 2014 v 18:29 | Reagovat

Báseň je úplne skvelá! :-) Som rada, že si už z toho vonku a podobne ako ostatní, je mi ľúto, že si to vôbec musela prežívať :/

11 Zoey Zoey | Web | 14. února 2014 v 15:41 | Reagovat

Vždyť píšeš moc pěkně...určitě nikdy nebude na škodu, když svou múzu kopneš do zadku a sepíšeš další básničku...klidně víc pozitivní nebo depresivní, to je jedno- ale určitě rýmuj :-)

12 Lillienne Dengel Lillienne Dengel | E-mail | Web | 14. února 2014 v 17:38 | Reagovat

[11]: Vlastně nejraději píšu volným veršem:D ale i tak je hezké slyšet tak povzbudivá slova:)

13 Amanda Amanda | Web | 15. února 2014 v 15:45 | Reagovat

Taky občas mívám depresivní chvilky, ale poslední dobou to na básnění vážně není.

Povedla se ti...je krásná :)

14 Ellis Ellis | Web | 20. března 2014 v 19:19 | Reagovat

Rány se zacelí, ale po těch nejhlubších zůstanou jizvy. To znám. Báseň je moc povedená, byť ne úplně pozitivně laděná; to k tomu patří, bez toho by to nebyla ona.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama