Nástěnka blogu

Chceš se mě na něco zeptat TADY
Reklamy SEM /

Nechť je tento blog ponechán a zakonzervován pro příští generace ve stavu v jakém je. Třeba někoho ještě dodatečně potěší. Na mazání ho nemám srdce.

Můj email : lilliinka@email.cz

Nashledanou v příštím životě! (jak by řekl Desmond ze Ztracených) :)

2013 a 2014 v číslech a slovech jako shrnutí, ohlídnutí a vize do novýho roku

1. ledna 2014 v 13:09 | lilliinka |  Shrnutí měsíce

Prvně bych vás asi měla upozornit na rubriku Shrnutí měsíce. Byla založena kdysi v minulosti, kdy jsem myslela, že budu každý měsíc extra shrnovat, psát co se mi povedlo, co jsem zvorala, takový deníček ve faktech ne to osobní vylejvání typu About me, mám deprese a nemůžu psát. Jenže jsem se pak nějak zasekla a nic takového se mi dělat nechtělo. Nevím jestli jsem se chtěla uvázat nějakým pravidlům a zaběhnutým rituálům, ale každopádně se mi to stejně nepodařilo, takže jsem to řešit přestala. Dnes tahle rubrika začne fungovat jako shrnutí čehokoliv, dne který se mi vepsal do života, roku, který mě změnil a důležitého shrnutí mě samotné. A psaní o minulém a budoucím roce sem patří také, budu se snažit své chaotické myšlenky sesumírovat do něčeho, co by stálo za čtení.




2013
Rok, který má v konci 13. Nešťastné to číslo. Pro mě určitě. Setkala jsem se totiž už z mnoha názory, že třináctka je pro danou osobu číslo šťastné, přičemž já ho mám po celý život zaškatulkované v numerech smrtelně nebezpečných.
Nejsem pověrčivá. Nikdy jsem nebyla a nikdy nebudu.
Ráda se na Vánoce nechám zlákat tradicemi. Jako malý jsme pouštěli skořápky ořechů jako lodičky, nad lustrem se nám bimbá jmelí a na Velikonoce se snažím dodržovat barevné dny tzv. - zelený čtvrtek, bílá sobot nebo Velký pátek.... a jejich tradice. To jsou ale lidové zvyky, zvyky, co vyplynuly z rodiny, kde byla moje prababička silně věřící katolička, která by přímo nesnesla pomyšlení, že by si na Velký pátek někdo dal kousilínek masa. A to i salámu, kde maso nenajde ani 200x zvětšovacím mikroskopem.
Ale to nejsou pověry. Jsou to pouze tradice, které mají zpříjemnit život a na které z pýchou Čechů vlastní můžeme ukazovat a říkat - he blbí Američani, mi máme kapra a vy co máte - blbýho krocana? Jsou to souboje národů v tom, co kdo a jak dlouho dodržuje. A my obyčejní Češi to už dodržujeme pouze z jakéhosi mechanického vnuknutí, většinou nám to nic moc neříká. Třeba proč se nemá na Velký pátek jíst maso? Někřesťan neví, ale stejně to většina z nich dodržuje, protože to tak bylo, je a asi i bude.
Ale není to pověra. Pověra je pokřižovat se, když přes silnici přeběhne černá kočka, což znamená neštěstí (a spousty autonehod těch, kdo jsou silně pověrčivý a strhnou před každou černou kočkou auto do stromu nebo ještě lépe do jiného auta), když se rozbije zrcadlo věštící sedm let smůly, přičemž samotné číslo 7 je rozhodně řazeno mezi číslo s nejvyšší šťastlivosti. Mnozí lidé i teď věří, že had je zvíře zlé, stejně jako havran, vlk nebo ropucha. Že tyhle zvířata nosí smůlu.
Nevěřím, že když potkáte hada budete mít problém (což asi budete pokud je jedovatý, ale jinak asi nikoli), nevěřím v kočku přes cestu ani v rozbité zrcadlo, i když bych svévolně žádné nerozbila.
Ale věřím na 13. Na číslo třináct jako na číslo zlé a zvrácené. Na číslo co nosí smůlu. A mám to i podložené, není to pouze moje domněnka nebo vypozorování nálad lidí v tomto období. Pro mě je 13 had, havran i rozbité zrcadlo v jedno. Je to kopec smůly a nikdo mi to nevyvrátí. Ani ti jedinci, co si myslí, že je to šťastné číslo.
Celý rok, kdy mi bylo třináct jsem se strachovala. Spadnu do kanálu? Spadne na mě letadlo? Budu mít to štěstí a dopadne na mě meteorit? Nevěděla jsem. Možná to byl absurdní strach, ale mnozí z vás sami dobře ví, že když se k něčemu silně upnete a věříte jako v nic na světě, nedokáže vám vaši víru vyvrátit nikdo sebelepší (ti co Věří v Boha mi asi rozumí nejlépe). Možná jsem věděla, že to nic neznamená, ale od 13 narozenina až do těch 14 jsem byla malý uzlíček nervů nevědíc, co může číslo třináct v jeho životě znamenat, co může čekat.
Tenkrát to nebylo nic, ale rok 2013 rozhodně jen "nic" neznamenal.
Pátky třináctého jsou asi nejhorší, člověk se nejlépe může zavřít doma. Jednou se mi v ten den nepovedlo otevřít domovní dveře. Klíčem, který mám už léta. Nedostala jsem se domů. Prostě se nechtěl v dírce správně otočit. Druhý den to zázračně šlo. A teď mi to racionálně vysvětlete. Víte, že já se snažím racionálně objasnit co se dá, ale ne a ne přijít na to, co mohlo znamenat toto. Náhoda? Nevěřím na ně. Záměr? Proč proboha. A od té doby je u mě tohle tvrzení ještě víc zakořeněné.
Zpět ale k roku dva třináct. K roku, který již skončil a právě proto si odvažuju na světlo světa vyjít s těmito smělými nepodloženými domněnkami.
Minulý rok mi zemřelo mnoho rodinných příslušníků. Ty rány bolí. Bolí jako by jste do nich nasypali sůl. Věřím, že když za celý můj život zemřel jen málokdo, rok 2013 výrazně přispěl k tomu, abych toto období mohla směle považovat za nejhorší, nejnešťastnější rok svého života. Na věčnost odešla především má prababička, ten nejhodnější člověk na světě, jakého jsem kdy poznala, která musela poslední zbytky svého života přímo zvířecky protrpět. Ani nevíte jak velká ztráta to pro mě byla, o to víc, když začali umírat další lidi a další. A můžete to vidět i v televizi. Kolik slavných lidí zemřelo za rok 2013? Skoro každý měsíc někdo koho jste znali z filmu, z písniček... Připadám vám jako idiot, proč bych si toho jinak všímala. Protože věřím, že to není náhoda, není možné, aby se za jeden rok stalo tolik "náhod". Aby se staly věci, co se nikdy v dějinách nestaly. Obrovské horko, velké povodně - spousty mrtvých jako důsledek, žádná zima. Jestli tohle není posttraumatický šok matičky Země po tzv. konci světa, pak nevím, co jiného. Možná, že právě v roce 2012 měl být ten údajný konec, aby se o rok později dostavil ten pravý očistec, o které mluvili Mayové. Možná, že to opravdu je náhoda, ale nevěřím na to.
Velkou část roku mě sužovaly deprese, teď ke konci i velké bolesti. A něco mezi tím stres jako poleno a starosti jestli všechno zvládnu a jestli to bude do času. Myslím, že i to souvisí.
" Jistě nebude stejný jako jeho předchůdce, ale i tak jsem ráda, že teď stojím na počátku a všechno je teprve přede mnou. To dobré i to zlé, což k životu taky patří. Uvidíme, co nového mě nakonec tenhle zbrusu nový rok naučí a snad nebude tak zlý, jak prorokuje 13, nešťastné to číslo. No uvidíme." Vytržená citace z minulého poněkud optimistického proslovu. Už vím, že jsem se hodně mýlila a i hodně změnila, psala jsem to jako někdo, kdo opravdu čeká, že 13 bude fajn, přeci nás po tak brzkém konci světa nebude čekat nic tak zlého. Blbá naivka. Vážně. Kdybych věděla, co všechno se stane hubu bych radši držela.
A proto vím, že mě tento rok nepotkalo nic dobrého. Jen samé slzy, udělaly se mi malé vrásky, drahoušci, za všechno. A to mi ještě ani 18 není. Poněkud brzy, nemyslíte? Já už nevím, co mohu čekat zítra. Očekávám cokoliv. Pokaždé si myslím, že po tomhle mě už nic nezlomí, ale vždycky se pletu, pokaždé vykoukne nějaký kostlivec, který mě znovu sesype na kolena. Proto jsem kdo jsem, proto. Proto musím odmítnou tu náruč lásky ze strany Lillen a ty hezká slova, protože neumím žít s láskou. Protože jeden den lásku máte a druhý den ne. Nevím, kolik toho ještě unesu. Nevím, za co to je, co jsem udělala tak zlého. Kdesi v minulosti, v jiném životě. Nevím, za co mě kdo trestá. Ale tohle břemeno, sakra, nesu sama, a nechci s ním nikoho zatížit. Bolelo by mě to. A proto úplně narovinu. Nevím, proč, ale snažím se to ustát. Ustát rok 2 13 a snažit se stejně ustát další desítky let než mě spolkne zem a červi nebo kremační přístroj. Sama. To vím, protože jsem sobec. A proto, že nechci vidět ty, které mám ráda, trpět. To je můj osud. (morbidní? zkreslený? kousky pravdy na tom budou, velké kusy)


2014
Nevím proč, ale považuji nový rok za šťastný kvůli čtrnáctce. 7 je číslo příznivě nakloněné smolařům, takže dvojnásovná sedmička by mohla znamenat dvojnásobné štěstí, nemyslíte? Po minulém roce bych si to docela zasloužila. Vy všichni, kdo jste minule neměli štěstí jako ti, co věřili v 13 jako happy number. Ale protože nemám věšteckou kouli raději se zdržím kravin jako minulý rok, kdy jsem psala cosi o dobrém a zlém, a že to k životu taky patří, takže bych se neměla divit. Ale já se přesto divila. Tento rok si vystačím jen s pesimistickým "Horší to být nemůže, tedy...." protože mě to příští rok nebude mrzet.
Nedávám si žádné předsevzetí, žádný cíle, bojím se, jak by to dopadlo. Jsem totiž poučena. Už nikdy nebudu "věštit" a snažit se hledat na dalším roce něco šťastného. Není to tam. 2014 je v začátku, co bude nevím, snad jen vím, že slunce ráno zase vyjde a večer zajde. A pokud to zvládne slunce pokusím se o to taky. Nechci být horší než slunce.
Tím jste se dostali do zdárného konce. Uvědomujete si vůbec, že vám tolik odhaluji duši, že si ze mě stejně někde děláte srandu? A že mě to v tuhle chvíli vůbec nebolí?
Jsem divná, jsem jako Terminátor, jenž by neměl mít city a přesto má.... Vlastně už nevím, kdo jsem, ztratila jsem se někde u druhého článku, kde jsem se sebe snažila "racionálně popsat", někdy je fuška být komplikovaný. Někdy si přeju neumět napsat jednu kloudnou větu, kdyby to znamenalo, že budu žít šťastný spokojený život jednoduchého člověka jako toho z "Vesničko má středisková", prostě obecní blb.
Nezbývá mi už nic jiného než vám popřát krásný rok 2014. Opravdu krásný. Někdo si to přeci musí užít i za mě, ne:)


Něco optimistického nakonec. Včera byl Silvestr a já jsem se jedinkrát v roce od srdce smála. Můj smích byl přirovnám k opileckému humoru jen-ona-sama-sakra-ví-čemu-se-to-tak-chechtá. A to vám přísahám, že kromě čisté, nepančované vodečky jsem se ničeho nedotkla. Vody z kohoutku, samozřejmě, snad si nikdo nemyslel nic jiného. Byla úleva být někdo jiný. Rozesmály mě už jen zprávy na Nově a pokračovalo to až do půlnoci.
Jen škoda, že k smíchu jsou takové věci, které k smíchu jsou akorát tak celému světu a nám by tedy k smíchu být neměli. K výčtu: náš pan prezident, kterého jsem si zvolili, ale vlastně bylo jedno koho jsme tam dosadili, EU by se o srandu neochudila tak ani tak. Naši kandidáti byli jako prašť nebo uhoď. Pokud lze soudit byla tahle vtipně smutná scenérie jediná, co by se dalo chápat jako pozitivum na celém tom roku.
Ale Silvestr jsem si užila, jak jste to zvládli vy?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Victoria Victoria | Web | 1. ledna 2014 v 13:30 | Reagovat

Je mi líto, že rok 2013 byl pro tebe tak špatný :-(. Muselo to být pro tebe náročné, hlavně tedy po psychické stránce. Taky věřím tomu, že třináctka nebyla příliš příznivá, protože můj rok 2013 se dost podobal tvému. Sice mi nikdo neumřel (což už bych asi nedala), ale bohužel jsem také zjistila, jak taková deprese dokáže rozcupovat člověka. Často si říkám, proč? Ale asi to je určitá životní zkouška, kterou si musím projít. Takže, milá Lilliinko, drž se a bojuj! Nakopej všechen smutek a starosti do zadku, rok 2014 bude určitě lepší!  Věřím v to :-).

2 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 1. ledna 2014 v 14:17 | Reagovat

Lovely, musíš věřit v lepší zítřky.
Já vím, že je to občas těžký - ale pro mě by život bez naděje v to, že jednou přijdou i světlejší dny, byl nesnesitelný. Docela chápu, jak ti je, když ti umírají lidi z rodiny (a to nejen proto, že mi už dávno umřel táta i oba dědečci). Právě že teď nějak víc vnímám, jak je stáří člověka hrozné a bolestné, a jak příšerné je, když člověk už třeba jen leží a nemůže se ani pohnout - o důvod víc užívat si každou vteřinu toho mizernýho života, kdy nás nic nebolí.

Budeme doufat, že rok 2014 bude lepší. Abych byla upřímná, mám z něj strach. A to docela velký.

A to nejen proto, že jsem zjistila, že rok 2013 byla houpačka. Jednou dole a pak zas nahoře.

Lovely, ty si zasloužíš perfektní život - a já věřím, že jednou ho mít budeš.

Já vím, že je pro tebe těžké mi věřit, ale já poslední dobou zjišťuju, že všechno to mělo smysl.
Všechny ty změny, všechny ty slzy, bolest, nenávist (k sobě samé), chyby a pády, klopýtání. Všechno to má nějaký smysl. Formuje to tebe, to jaká jsi. Nicméně vím, jak to bolí a jak to vyčerpává, když se nic nedaří a proto ti přeju mnoho toho štěstí - i pro nás, smolaře, pro nás, skeptiky... Pro ty, co se bojí budoucnosti i pro ty, co by jí nejradši zakroutili krkem. Mnoho sil, úsměvů a smíchu - to je ten nejlepší lék na všechny "srdcový" poruchy.

3 Abigail Abigail | 1. ledna 2014 v 17:51 | Reagovat

Já ani nevím co k tomu dodat jsi opravdu komplikovaný člověk =) a i pro mě je číslo 13 nešťastně, ale pověrčivá vážně nejsem. V roce 2013 se toho stalo opravdu hodně zlého ať už tobě nebo mě nebo komukoliv jinému, ale důležité je to nevzdat a jít dál =) a sivestr u nás... Pár návštěv, vaječný koňak a ospalá nálada =) No nic vánoce byli horší =)
Mimochodem ten článek mi teda dal zabrat =) Umíš se dost rozepsat, ale to se mi na tobě líbí =)
Hodně štěstí ti přeji... do života, protože si ho zasloužíš =)

4 Deny el Infian Deny el Infian | E-mail | Web | 1. ledna 2014 v 21:01 | Reagovat

Já osobně patřím k lidem co na třináctku, jako nešťastné číslo nevěří, to když už spíše jako na číslo šťastné.
Ovšem, nic nevyvracím.

No, stejnak ti přeju, aby ti tenhle rok alespoň částečně vynahradil ten minulý :)

5 Lillienne Dengel Lillienne Dengel | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 9:47 | Reagovat

[1]: Děkuji, právě milá slova mi nejvíc pomáhají:)

[2]: To je pravda, užívat si, také jsem to zjistila, ale už jsem se tolikrát spálila, že nějak neumím věřit v lepší zítřky, pořád si říkám "ale" a "co když".
Také z tohohle roku mám strach. Snažím se sama sobě namluvit, dvakrát 7 je 14 takže je to určitě dvojitý štěstí ne? Ale namluvit je lehčí než věřit v to.
Moc ti děkuju, za krásný slova. Možná to opravdu má smysl, možná jsem ještě moc mladá na to, abych to "pochopila", možná. A právě kvůli tomu možná jsem skeptik, ničemu nevěřím na 100%, nikdy. Něco je ve mě špatně a já to neumím opravit. Každopádně i tobě přeju krásný a šťastný rok 2014, Lillenko:)

6 Lillienne Dengel Lillienne Dengel | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 9:53 | Reagovat

[3]: Děkuji, každý si trošku štěstí zaslouží. A ty nejen tu trošku.
Mám prostě tendenci psát dokud se nevypíšu, nechci s tím nikoho otravovat, ale mě se tak vždycky trochu uleví, jako by mi někdo vzal malý kamínek ze srdce:)

[4]: I já bych chtěla doufat.
Krom toho myslím, že jsi první člověk, kterého jsem poznala, kdo 13 vnímá jako pozitivum. Zajímavý, jak každý člověk jinak přemýšlí. Nakonec ty všechny neštěstí budou ještě mnou..

7 Casion Casion | Web | 2. ledna 2014 v 11:13 | Reagovat

Tak ja osobne nepovažujem trinástku za nešťastné číslo, ani piatok trinásteho ani nič podobné. Veci sa niekedy dejú bez ohľadu na čas, miesto či dátum :-)
Každopádne ti prajem do tohto nového roku mnoho úspechov, šťastia, zdravia, lásky a dobrej zábavy :D

8 Angela Angela | Web | 2. ledna 2014 v 11:14 | Reagovat

Mrzí mě, že pro tebe rok 2013 nebyl dobrým rokem... Já na číslo 13 ani moc nevěřím, rok 2013 pro mě nebyl dobrý... a myslím, že s 14 to nebude o moc lepší. Nechce se mi tomu věřit... Ale doufat můžu. :-)
Přeji ti hodně štěstí do nového roku, ať se ti splní všechna přání a daří všechno na co sáhneš... :-)

9 Milča Milča | Web | 2. ledna 2014 v 11:42 | Reagovat

Má šťastná čísla jsou 7, 14 a 17 takže celkem bezva i když smolař já rozhodně nejsem!
Mrzí mě, že jsi rok 2013 neprožila tak vesele, jak bych si přála a doufám, že to pro tebe bude letos lepší! :D

10 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 2. ledna 2014 v 14:14 | Reagovat

[5]:

11 Abigail Abigail | 2. ledna 2014 v 15:47 | Reagovat

[6]: to je jen dobře =)

12 Victoria Victoria | Web | 7. ledna 2014 v 20:44 | Reagovat

Děkuji moc za milý komentář :-). Jsem vážně ráda, že jsem si tě mohla připsat do seznamu sb. Jinak, nominovala jsem tě do projektu Liebster award blog (http://victorias-stories.blog.cz/1401/liebster-blog-award-od-anie-cast-i) - otázky najdeš ve druhé části :-). Pokud bys tedy měla zájem, budu moc ráda :-). Měj se zatím pěkně a hlavně: USMÍVEJ SE! Svět je přece krásný, i když to tak někdy nevypadá! :-)

13 Zoey Zoey | Web | 10. ledna 2014 v 15:31 | Reagovat

Já jsem se normálně snažila něco sepsat, a nepodařilo se mi to. Normálně jsem většinu roku 2013 pozapomněla, a tak jsem si jen sepsala co chci udělat letos a bylo :D

14 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 16. ledna 2014 v 14:01 | Reagovat

Já doufám, že se to teda bude dařit. Sedmička je i moje šťastné číslo, tak snad budeme mít dobrý rok obě dvě. A na ten špatný zapomeň. Minulost je minulost. :-)

15 Fia Felis en Niger Fia Felis en Niger | E-mail | Web | 29. ledna 2014 v 9:42 | Reagovat

Tak ja ti prajem veľa šťastia a dobrej nálady. Ani ja neverím na také hlúposti so zrkadlom a s mačkami, ale rok 2013 nebol tiež môj najšťastnješí rok. Ale k tvojim trápeniam sa ani nemôžem prirovnávať. Preto ti ešte raz prajem všetko dobrého a nech si v tomto roku šťastná, ako si ešte nebola nikdy :-)

16 Daine Daine | E-mail | Web | 22. února 2014 v 11:15 | Reagovat

Na úvod úprimnú sústrasť. Viem, že moja ľútosť ti je asi na dve veci, ale nikdy ma neteší skutočnosť, že sa ktokoľvek musí lúčiť so svojimi blízkymi. Bohužiaľ, náš svet tak funguje a nič s tým nenarobíme.
Vedci alebo filozofovia(ako sa to vezme) stále uvažujú nad tým, že svet je postavený buď celý na náhode alebo má všetko svoj dôvod. Ja verím v to druhé. Páčila sa mi tvoja myšlienka, že Zem prežíva posttraumatický šok po tzv. konci sveta.
Keď som si to v roku 2012 v hlave všetko poriadne premyslela, prestala som veriť na ten, o ktorom ževraj niečo vedeli Mayovia. Ale neprestala som veriť vo veľkú zmenu. Neviem, či to má niečo spoločné s 13 a tvoj osobný pocit o nej ti neberiem. Čísla majú veľkú moc. Ale ja som ju vždy brala viac magicky ako nešťastne. Aj keď to sa vzájomne nevylučuje.
A myslím, že nikto, kto nemá v hlave vákuum sa ti za tvoju úprimnosť nesmeje. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama