Nástěnka blogu

Chceš se mě na něco zeptat TADY
Reklamy SEM /

Nechť je tento blog ponechán a zakonzervován pro příští generace ve stavu v jakém je. Třeba někoho ještě dodatečně potěší. Na mazání ho nemám srdce.

Můj email : lilliinka@email.cz

Nashledanou v příštím životě! (jak by řekl Desmond ze Ztracených) :)

20.) Život naplno

21. prosince 2013 v 17:30 | lilliinka |  Už jen 21.
Dnes uběhl rovný rok od takzvaného konce světa. Není krásné chodit po naší modré planetce, dýchat čerstvý vzduch a užívat si nádherné zimní dny plné sněhu a celkové světové pohody? Myslím, že krásné to rozhodně je, jen škoda, že druhá věta článku musí být těžký ironie, zrovna, když si od toho, že po roce dokončím projekt organizovaný Knihofilem 18, tolik slibuju.



Když se řekne život naplno představím si nefalšované štěstí. Lidi sjetý po nějaký taneční droze, snad extázi, jak se svíjejí u tyče nebo v rytmu hudby, samovolně hýbou částmi svého těla nebo jimi poškubávají v euforii, co je tolik podobná agonii. Pro ně to rozhodně znamená žít naplno, žít pro daný okamžik, být středem světla, být supernova na Zemi, být jediný člověk ve vesmíru. Naprosté oblouznění.
A tím také život naplno je.
Nemůžeme žít bez bolesti, nemůžeme žít bez smutku a strachu, život naplno by byl bez omezení, žít pro něco. Jen málo lidí to umí. Jen málo takových najde ve svém nuzném živůtku jediný smysl, proč byli vůbec posláni obydlit planetu po dinosaurech.
Nechci se vrtat v nějakých konspiracích, a chraň Bůh, ani v náboženských záležitostech, protože jsem bezvěrec, ať do mě uhodí blesk. Nevěřím v Boha, protože kdyby byl, mohli by jsme svůj život všichni prožít naplno. Bez válek bez příkoří, bez strastí a nemocí. Nezemřelo by tento rok tolik mých příbuzných, blízkých a těch, co jsem milovala a záleželo mi na nich víc, než mi záleží na sobě.
Jsem pesimistická, ale už nevěřím, nedokážu to. Nedokážu s kamennou tváří klesnout na kolena sepnout ruce a modlit se. Nevěřím v život naplno.
Já ho nikdy nezažiji, podle toho, co na mě nachystal rok 2013, je to víc než zjevné.
Mám na duši šrámy, miláčci, nezhojené krvavé šrámy, které se brzy promění na bílé vystouplé jizvy a budou mojí duši hyzdit do skonání světa. Teď jsem víc Den než Gel.
Možná mě jednou za tenhle rouhačský článek stihne trest, možná skončím v pekle usmažená na oleji ze sádla hříšníků. Budu se koupat v kotli se sériovými vrahy jako s rodnými bratry.

Užívat si života plnými doušky je sen každého člověka, pokud jste odvážní a spolknete jásavě barevnou piluli můžete se v něm na malý okamžik ocitnou i vy. Alespoň tak si to myslím.
Pokud ale tolik odvahy, stejně jako já, nemáte, pak se budete muset spokojit se snem nebo budete celý smrtelný život trávit v naději, že existuje nebe, že se o vás sám sv. Petr u nebeské brány postará, zavede vás do Edenu a vy budete moc žít naplno. Nebo se budete stejně jako já smažit v pekle.
Život je krutý miláčci, jsem ráda, že mi tohle téma dalo možnost se zamyslet nad posmrtným životem a realitou jako takovou. A možná mě s konečnou platností odsoudilo k tomu o co si koleduju, když to pořád dokola omílám.


Věříte také v život naplno? Protože já už ne, ztratila jsem důvod.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Renny♥ Renny♥ | Web | 22. prosince 2013 v 12:20 | Reagovat

Ahojký..omlouvám se, že jsem tu tak dlouho nebyla. Na mém blogu je vyjádření :) P.S: Veselé Vánoce :)

2 Abigail Abigail | 22. prosince 2013 v 14:55 | Reagovat

zajímavý článek ani nevím co říct =) Veselé vánoce...

3 lilliinka lilliinka | E-mail | Web | 22. prosince 2013 v 15:26 | Reagovat

K nikomu konkrétně to nesměřuji, ale hluboké myšlenky jsou pro mnohé lidi tak těžko k pochopení. Na jednu stranu jim závidím, na stranu druhou je lituju. Nikdy nepochopí svět.
Omlouvám se mám depresní náladu, nebo snad realistickou?

4 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 22. prosince 2013 v 17:19 | Reagovat

Lásko, já věřím, že ty si zasloužíš život v míru a v pokoji víc než kdokoli jiný. (Já třeba věřím, ale to sem nebudu motat.)
Takže, článek to byl nesmírně zajímavý, i když je pravda, že nesmírně pesimistický - aspoň jisté souvětí a odstavce takové byly. Zaujalo mě, že nemůžeme žít život bez bolesti, to je pravda, lidský život tvoří i bolest.

Já však věřím tomu (můžeš si zaťukat na čelo a říct, že jsem pitomec) že tam někde nahoře se třeba baví můj anděl s tím tvým a chystají nám nějaká překvapení.

Je pravda, že někdy to tak nemusí vypadat, ale každý člověk má své starosti a trápení - ale má kamarádka (tak trochu blázen do esoteriky, na kterou nevěřím zas já) vyslovila zajímavou tezi: "Pokud někdo trpí jako dítě, je velká šance, že bude v budoucnu šťastný. A pokud má někdo šťastné dětství, pak zbytek života bude pravděpodobně jen horší."

Já byla dneska v depce a ona řekla, že smyslem života je neustálé sebezlepšování.

Držím ti palce a přeju si, abys to brala jako já. Ty rány tě hyzdí - ale to je tvůj pohled. (Pokud nevěříš v Boha ani v anděly, tak ti řeknu tohle:)
"Ty jsi úchvatný a dokonalý člověk. Ty možná vidíš ty slzy, tu slabost, ty jizvy, krev, šrámy, bolest, vztek, nenávist k sobě samé (já vidím sama u sebe totéž). Ale je tu něco víc.
Já vidím, jakou cestu jdeš, aspoň takhle nadálku. A já vím, že tebe netvoří jen slzy a krev. Věř si nebo ne, ale ty máš křídla. Možná jsou ušpiněná, ale nejsou černá nebo ztracená. Možná jsou polámaná, ale nejsou přelomená. Bolí to. Všechno bolí. Život takový je.
Ale já vidím tu sílu, já vidím, co se skrývá za víčky.
Vidím silného člověka, který se zvedl tam, kde by milion a tisíc lidí zůstali ležet a už by se nevstali.

Jsi silná a pro mě dokonalá, zlato, o tom nepochybuj.
Pac, pusu, Lillen.

A krásné svátky.
A dlab na ty, co si tě nezaslouží.

Máme tě rádi. Já a všichni tady v mém ubohém mozečku a srdci. Všechny postavy, všechny ti moji múzáci.

Drž se, kotě moje.
♥♥
Mír, láska a pokoj s tebou ;)

PS: Tak, a teď doufám, že se ten komentář odešle, fakt ho nechci psát znova :-D

5 Abigail Abigail | 22. prosince 2013 v 18:02 | Reagovat

[2]: na blogu mám menši informační článek a promiň za to že to píšu zrovna sem ...

6 Jane Jane | Web | 22. prosince 2013 v 23:45 | Reagovat

Je to plné hlubokých myšlenek, které je někdy až těžké pochopit. S většinou s tebou plně souhlasím, je to krásný článek. :)
Jinak, vracím se po celkem dlouhé době na blog a moc se omlouvám, že jsem o tom, že jsem tak zmizela nedala vědět. Každopádně, tvůj blog mi moc chyběl :)

7 Milča Milča | Web | 23. prosince 2013 v 13:04 | Reagovat

Někdo, ten poslední, kdo by si to zasloužil, to většinou schytá. Já to znám z vlastní zkušenosti, ale to neplatí jen pro tento rok, děje se mi to pořád. Upřímně, mrzí mě, že se na světě také našel někdo, kdo je na tom stejně.
Doufám, že to aspoň u tebe bude lepší.

8 klub-mladych-umelcu klub-mladych-umelcu | 23. prosince 2013 v 19:07 | Reagovat

Je to velice zajímavý článek.. dost na zamyšlení. Podle mě ani moc lidí takových není, jen ty co jsou sjetý, ale to se podle mě nepočítá. A já si život na plno opravdu neužívám... Ne že bych nechtěla, ale nemůžu... -.- :D

9 Kate Kate | E-mail | Web | 27. prosince 2013 v 11:49 | Reagovat

Teď jsi mě donutila k zamyšlení. ;)

10 Daine Daine | E-mail | Web | 22. února 2014 v 10:22 | Reagovat

Nie. Pretože žiť život naplno, môže skončiť len dvomi spôsobmi. Raz sa celý zosype a bude to ešte horšie alebo bude navždy svelý, ale to hraničí s dokonalosťou a tá neexistuje. Takže neverím v žitie života naplno. To je asi tak odpoveď na tvoju poslednú otázku.
Tento článok je naozaj plný hlbokých, niekedy priam filozofických myšlienok, ktoré sa nie len ťažko rozoberajú a chápu, ale o to ťažie sa k nim čokoľvek píše. Viem, že tento článok vyšiel už dávno, ale mala som potrebu sa k nemu vyjadriť :)
Poslednú dobu svojho živôtika zastávam názor,že človek by sa mal naučiť niečo úplne iné. Žiť s tým, čo sa nám pritrafí do cesty. Nehovorím, že je to ľahké. Nemôžem radiť niekomu, kto má prežité veci, o ktorých nemám ani páru, ale aj tak mi to príde ako to naj. Dokonca lepšie ako ,,žiť naplno". Pretože dni, kedy sa stratili moje skreslené predstavy o ľudoch, ktorých som považovala za svoje piliere,  ktorí pri mne mali stáť nech sa deje čokoľvek, tieto dni boli nádherné napríklad práve preto, že som si uvedomila, že nikoho na to aby som bola spokojná sama so sebou nepotrebujem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama