Nástěnka blogu

Chceš se mě na něco zeptat TADY
Reklamy SEM /

Nechť je tento blog ponechán a zakonzervován pro příští generace ve stavu v jakém je. Třeba někoho ještě dodatečně potěší. Na mazání ho nemám srdce.

Můj email : lilliinka@email.cz

Nashledanou v příštím životě! (jak by řekl Desmond ze Ztracených) :)

6.) Věc, za kterou se stydím a nejraději bych jí změnila

6. prosince 2012 v 15:51 | lilliinka |  Už jen 21.
Tak to je strašně lehké. Já se stydět neumím. Nikdy mi nezrudly tváře do červena nikdy jsem neuhnula očima, protože než něco řeknu a udělám raději si to několikrát rozmyslím.To ale neznamená, že se nějak vychlubuju nebo jsem něco víc, jen jsem se stydět nikdy neuměla v tý normální formě.
Ovšem jsou věci, které se mi nelíbili, které bych radši změnila a nebyly příjemné. Ne že bych byla vyloženě rudá jak ředkev, ale pyšná na ně nejsem, a možná bych radši zapomenula......
Tak třeba jednou jsem ve školce mýmu sousedovi hodila do polévky maso, které mi v polévce nechutnalo. Dostala jsem od učitelky vynadáno, ale víte co tenkrát mi to bylo jedno. Dneska bych na to radši zapomněla, protože si připadám dost nechutně, i když jsem to maso tedy v puse neměla. Jenže tenkrát mi byly asi čtyři roky a moc rozumu jsem v hlavince neměla (že by ho tam tedy teď bylo víc se říct zase nedá).
Vůbec mi není příjemné číst si na svém vlastním blogu články s pravopisnými chyb, to jsem malinko nesvá. Přiznám se, že si někdy sama klepu na hlavu a říkám si, tohle, že jsem napsal já? To snad není pravda. Červenou barvu jsem ale u toho nikdy nechytla.
Zrovna dvakrát nejsem hrdá na svou hysteričnost, to když jsem teď nedávno nemohla najít klíče. Strašně jsem kvůli tomu zuřila a oni se klíčky našli v kapse u bundy. Ovšem nezapomínám si, že bych je tam kdy dala. Moje klíče mají jen dvě místa, kam je dávám (což z pochopitelných důvvodů neuvádím) a nikdy by mě přeci nenapadlo dát je jinam. Nabízí se dvě varianty. Že jsem byla tak utahaná, že nevím, co jsem děla nebo jsem byla připilá (což si dovoluji říct, no dovol lilliinko, já nikdy) a nebo (což je třetí varianta, lilliinko vrať se do první třídy, ať tě naučí počítat do pěti) mám sklerózu toho nejvyššího možného stupně za niž by se nemusela stydět ani má prababička. Ovšem mrzí mě, že s dokážu vytočit pro blbosti, když za ně můžu já.
No a tyky něco aktualnějšího, strašně mě mrzí, že jsem přehodila Co na světě nejvíc nenávidám a Na co jsem nejvíc hrdá. Alespoň vidíte jaké to je, když je člověk unavený adělá to v neděli a přednastavuje. Moc se tedy omlouvám Knihofilovi 18, ta chyba je jen na mě. A třeba to mě velice mrzí.
Vlastně jediné nač se opravdu "stydím" je to, že jsem zlá. Je to vlastnost, kterou neovlivním, ale je součástí mé povahy, kterou bych raději vymazala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ana "Knihofil18" Syringa Ana "Knihofil18" Syringa | Web | 6. prosince 2012 v 18:23 | Reagovat

To nevadí, že sa prehodili témy, chybička sa stáva... inak by som chcela vedieť nečervenať sa. To by bolo super. :)

2 Lilly Lilly | Web | 6. prosince 2012 v 19:32 | Reagovat

že bys byla zlá? To snad né:D
Jinak s tou sklerózou si mě pobavila.
Apropo, taky nesnáším, když něco hledám a nemůžu to najít

3 lilliinka lilliinka | E-mail | Web | 7. prosince 2012 v 15:13 | Reagovat

[1]: No jo ještě jednou se omlouvám, tahe chyba mě štve, ale jinak recept na nečervenání neznám, prostě je to hříčka přírody jako vůbec celá já:D

[2]: Zlá? Kdo ví, možná, tak si dávejte bacha:D

4 Amanda Amanda | 6. ledna 2013 v 16:37 | Reagovat

Tohle mě prostě udivuje, vždycky víš,  co napsat, já bych o tom 2 dny přemýšlela a ještě si potom vynadala, co to píšu za blbosti. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama