Nástěnka blogu

Chceš se mě na něco zeptat TADY
Reklamy SEM /

Nechť je tento blog ponechán a zakonzervován pro příští generace ve stavu v jakém je. Třeba někoho ještě dodatečně potěší. Na mazání ho nemám srdce.

Můj email : lilliinka@email.cz

Nashledanou v příštím životě! (jak by řekl Desmond ze Ztracených) :)

3.téma - Rodinná pohroma

5. prosince 2012 v 15:10 | lilliinka |  24.dní do Vánoc
Nepřibarvené apravdivé story jak se štastné Vánoce mohou proměnit v tottální fiasko



Byly Vánoce. Krásný čas, který každého dokáže spojit dohromady a dokáže člověku dát, alespoň trochu radosti do pochmurných dní.
Tak jako rodině Vanteurovým.
Konečně na Vánoce byly všichni spolu, konečně se mladým manželům narodila malá dcerka, které dali jméno Evita. Konečně se mladá maminka Bridget vrátila z nemocnice a s úsměvem na rtech se těšila na první Vánoce, které budou jiné, než ty všechny předtím. Celá rodina bude spolu.
Bridget se povedlo pozvat i svoje rodiče, kteří by nepřijeli kdyby nebylo malé Evity. Také rozmluvila vánoční zájezd manželovým rodičům, kteří se už půl roku těšili do Egypta.
A dík malé Evitě se měli uskutečnit Vánoce,na které nikdy nikdo nezapomene. A to doslova. Tenkrát nevěděli, co se stane. Netušili, že ta příhoda konečně jednou provždy vyjasní všechny rodinné vztahy. Jendou pro vždy.
Bridget uslyšela zvonek jako první. Tedy jako první ho uslyšela Evita, ovšem ta se ještě nepočítá, neboť má strašně citlivě vyvinuté ouška.
Bridget tedy položila plačící holčičku do kolébky, nasadila široký úsměv a opustila ložnic aby mohla jít k hlavním dveřím jejich nového velkého domu a přivítat nově příchozí.
"Bridget, kdo to je?"
To byl hlas její matky. Pronikavý a jasný. Žena jí nemusela, protože jediného čeho svým ječákem kdy dosáhla, byla Bridgetina umíněnost a ještě pronikavější řev malé Evity.
"Nevím, teprv jdu otevřít," řekla žena a snažila se, aby to bylo co nejtišší a přitom lehko srozumitelný. Nečekala na odpověď a vyrazila do chodby. Zatajila dech a vzala za kliku.
Za dveřmi stála žena v liščím kožichu, výrazně namalovaná a muž celý v kožence. Tak to byli rodiče Bridgetina manžela Dana.
"Dobrý den," vypravila ze sebe Bridget a potřásla si s oběma rukou.
Danova matka se sice ústy usmívala ovšem oči měla chladné a ostražité. Vešla do haly a pokynula Bridget, ať ji sejme kožich. Žena zatla zuby a pomohla své tchyni s kožichem, i když by jí ho nejraději přetáhla přes hlavu, zabalila a poslala do Egypta.. Netušila proč jí sem pozvala. Možná to byly ještě hormony z těhotenství. Křečovitě se usmála a pozvala oba do obýváku, kde nečekal nikdo jiný než její matka.
"Dobrý den," zahlaholila vesele a div že Danovu matku neporazila jak se na ní vrhal aby jí stiskla v náručí a nepolíbila na obě strany.
Danova matka byla udivena, ale nedala to na sobě moc znát.
"Chtěla bych vidět malou Evitu."
Bridget ještě s úsměvem odvedla hosty do pokojíku malé a šla do kuchyně neboť jí čekalo ještě moc práce na vánoční večeři.
Evita spala a tak se na ni babička koukala jen z uctivé vzdálenosti. Poté vzal za kliku pokoje a nechala holčičku, ať si pokojně chrupká dokud ještě může.
Nakonec se přiblížil večer. Slunce zapadlo brzo, tak jak to v zimě bývá a Bridget servírovala na stůl klasickou rybu a bramborový salát. Byla spokojena. Sejmula zástěru a šla se podívat na malou Evitu. Už když otvírala dveře cítila, že něco není v pořádku a také že ano. Dívka nebyla v pokoji. Matka vykulila oči a naprázdno polkla. Poté vběhla z pokoje a rozeběhla se do kuchyně.
"Není tam, Dane, ona tam není!"
"Kdo nechápal manžel, právě se nacpávajíc salátem."
"Naše dcera!"
Bridget z manželova postoje necítila zděšení, až teprv teď poznal, co to je za člověka.
"No a zlato, třebas jí dal někam jinam."
Bridget se rozzlobila. "Copak je naše dítě nějaká věc, kterou jsem jen tak zapomněla," zařvala a málem svého muže uhodila.
Nikdo jí nevěnoval pozornost. Její vlastní matka si nezaujatě prohlížela rybu, její otec se koukal jako vždycky někam nepřítomně. Danova matka jí propaloval a pohledem který jako by říkal, jaká, je neschopná matka a Danův otec měla výraz velice podobný.
Bridget konečně poznal, co je její rodina zač. Vůbec je to nezajímalo a ani nevzrušovalo. Bylo jim to jedno.
"Určitě někde je."
Nevěděla kdo to řekl ale musela to být Danova matka.
"Jdu volat na policii."
Bridget došla do obýváku pro pevnou linku a pohledem zabloudila ke stromečku a..........uviděla ji. Seděla na velké krabici nezaujatě do ní bušila pěstičkami. Evita.
"Broučku," vyhrkla Bridget a sevřela svou dceru v náručí. "Broučku."
A tím se vlastně vyřešilo.
Bridget svoje rodiče s rodiči svého manžela vyhodila, protože pod svou střechou nemohla mít, takévé chladné a nezaujaté lidi. Od té doby se s ními už nijak nestýkala.
A po půl roce se rozvedla i se svým mužem. Když nedokázal ocenit jejich dítě, jak by mohl mít rád ji?

A to je konec Rodinné pohromy, vidíte, jak jde všechno lehce vyřešit, ale nezkoušejte to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | Web | 5. prosince 2012 v 18:08 | Reagovat

trochu depresivní článek teď, před vánoci, ale bohužel reálný...

2 Renny♥ Renny♥ | Web | 5. prosince 2012 v 20:20 | Reagovat

S tou dívenkou to je moc roztomilý, ale lidé takový většinou bývají :/

3 Zoey Zoey | Web | 6. prosince 2012 v 14:54 | Reagovat

Ano, trošku depresivní, ovšem pravdivý. Dobřes to napsala, úplně jsem tuhla když chtěla volat policii ???  :-)

4 Aravis Aravis | E-mail | Web | 6. prosince 2012 v 15:44 | Reagovat

Typický Vánoční příběh - nesnášenlivost s rodiči, tchýní a tchánem, rozvod s manželem. Happy end :D :D

5 lilliinka lilliinka | E-mail | Web | 7. prosince 2012 v 15:19 | Reagovat

[1]: Mě jde depresivně psát líp no, nemám v oblibě moc hepáče, protože bych  v podstatě lhala a balamutila lidi. Taky když vždycky čtu nějakoz knihu vždycky dopadne dobře. Ještě jsem snad nezažila, že by umřel hlavní hrdina (tedy kromě knihy Příběhy Darrean Shana, ale to je horor a on umře až na konci a díky tomu je můj oblíbený.

[2]: Tu dívenku jsem si zamilovala, přiznám se, když jsem tak o ní psala bylo to příjemné, hodně jsem se vžívala do situace:)A bohužel bývají, je to pravda a je to v stručnosti to co se stává na denním pořádku. I o Vánocích.

[3]: Díky:D

[4]: Happy end? Ani ne, třeba byli chudí a tak, pak by to dopadlo špatně a to už nepíšu:)Radši.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama