Nástěnka blogu

Chceš se mě na něco zeptat TADY
Reklamy SEM /

Nechť je tento blog ponechán a zakonzervován pro příští generace ve stavu v jakém je. Třeba někoho ještě dodatečně potěší. Na mazání ho nemám srdce.

Můj email : lilliinka@email.cz

Nashledanou v příštím životě! (jak by řekl Desmond ze Ztracených) :)

Čtvrtek 5.7. - Na Okoř je cesta jako žádná ze sta...

7. října 2012 v 10:28 | lilliinka |  About me
Dneska bych ráda začala vyprávění na Okoři. Začala bych tak pomalu a jistě vzpomínat na léto a chtěla bych se se svými mnohdy divnými zážitky podělit. Společně se tak v těchto nevlídných skoro podzimních dnech zavzpomínat na to teplé horké a příjemné léto, kdy jsme se mohli povalovat u moře, u rybníka nebo jako já s knížkou v klíně v houpací síti:D Chtěla bych nejprve zavzpomínat na skoro úplný začátek prázdnin a můj první výlet s rodiči tento rok. Ano moje prokletí je jezdit s rodiči a poznávat Česko. Ale někdy je to i zábavné. Ano někdy. Někdy existují i zábavné a mnohdy skoro neuvěřitelné scény. Pokud se rozhodnete prožít společně se mnou ty dávno minulé prázdniny. Zavzpomínat si na léto a mnohdy se i pobavit, protože moje rodina je svým zvláštním způsobem vtipná dennodenně, tak můžete, budu jen ráda.


Ale když jsme u toho nechci, aby byla zneužita, vyzrazena identita lidí, mé rodiny, protože ani já vám neříkám, kdo jsem ve skutečnosti. Proto budu používat jména, která nemají s jmény mých rodičů pražádnou spojitost.
Jane - budu nazývat svou matku
Dan/a - svého sourozence
Paul - budu můj otec.
Balíkov - vesnice/město, kde bydlíme
Je to v zájmu zachování totožnosti každého, protože oni by si nepřáli, aby bylo jejich jméno nijak propíráno a já koneckonců taky. Proto děkuju za pochopení. (Jsou to narychlo vymyšlená jména a nemají nic symbolizovat, naznačovat...)


Jak už napovídá nadpis na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, tak musím podotknout, že když jsme se na tento hrad vypravovali ještě nikdo z nás netušil, že je to realita. Paul si cestu předem našel na netu, vytiskl si mapu a Jane si vybral jako navigátora, což nebyla dobrá volba. Zabloudili jsme, jakmile jsme vyjeli z Balíkova. Paul se začal rozčilovat, což je jeho zvyklostí, protože se považuju za toho, kdo nikdy nezabloudí. Začal se rozčilovat kuriozitě. Uzavřeli mu silnici, takže za to Jane ani nemohla. On má ale ve zvyku se rozčilovat na každého, protože jako každý chlap nedovolí svému egu, aby kleslo, kdyby musel přiznat, že to není ničí chyba nebo nedej bůh, že je to jeho vlastní. Pak si tedy dokážete představit jaké to musí být když s ním musíte být v jednom autě celý den a trpět člověka narozeného ve znamení lva, což je od přírody cholerik? To pak mluví samo za sebe. On si totiž usmysle, že mu to silničáři udělali naschvál a tak jsme museli jakou dobu poslouchat ty jeho nadávky cezené přes zuby směřované, jednou na Jane, pak na ty blbí silničáře později na stát a na Kalouska:D Asi si dokážete představit, že člověk musí mít vztek po prvním zabloudění. A co teprv to druhé? To když jede na zmíněný hrad Okoř blízko Prahy. Nikomu to nedoporučuju. Paul řval jako smyslů zbavený - což je naprosto normální - že si koupí navigaci, protože jsme zabloudili tolikrát, že jsem to přestala počítat. Už se neměla sílu. Takže Paul řval, že si pořídí navigaci, i když já myslím, že mu stejně bude houby platná. Také poté prohlásil (tedy když se uklidnil natolik, že byl schopen mluvit) že si měl pořídit dálniční známku vyhodit tak 300 Kč, přičemž by si ušetřil rok života (myšleno tím rozčilováním, z čehož ho jednou klepne). Zbytek cesty jsme pak jakžtakž zvládli a na hrad dorazili asi z hodinovým zpožděním. Ne, že by tam bylo moc lidí, spíš těch pár šťastlivců, kteří zvládli cestu nebo těch co měli navigaci, popřípadě dálniční známku či hlavně lepší sebeovládání. Strašně mě zamrzelo, že hrad je ve skutečnosti jenom zřícenina. Uvědomila jsem si, že za ty nervy to nestálo. Krom toho v pokladně byla polední pauza zrovna. Na náladě nijak nepřidalo ani to, že nám prohlídku rušil návštěvník, který si přivedl psa. Nedokážete si představit jak jsem byla vděčná, když jsem se pak tak krásně najedla a cestu domů do Balíkova absolvovala znovu. S obdobným výsledkem. Celou cestu jsem pak měla na rtech písničku Na Okoř je cesta jako žádná ze sta roubená je stromama a pochopila jsem její význam.
Vím, možná to zní smutně, ale nejsem chudinka, prosím nelitovat. To bytostně nesnáším.
Fotky jsou z netu, ale to neznamená veselé kopírování.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti můj blog?

Ano a moc 40.4% (410)
Ujde,ale žádný zázrak 25.2% (256)
Nevim 18.6% (189)
Děs běs 15.8% (160)

Komentáře

1 Ana "Knihofil18" Syringa Ana "Knihofil18" Syringa | Web | 7. října 2012 v 10:52 | Reagovat

Podobnú príhodu mám, keď sme šli na Spišský hrad. Blúdili sme, že kde to má byť a potom si otec zdohadal zapnúť navigáciu. To by bolo v pohode, ibaže nás nasmerovalo na Spišské podhradie a odtiaľ je cesta na hrad peši ešte 2-3 km (??) peši... :D Keby nás nasmerovalo niekde inde (už neviem, ako sa to miesto volá), tak by sme na hrad vyšli za tri minúty - bolo to asi 10 metrov. :D Také parkovisko pod hradom.. ale prechádzka, no. :D

2 Lilly Lilly | Web | 7. října 2012 v 14:11 | Reagovat

cheche:D zážitkýýý :D
moc hezké:D aspoň máš na co vzpomínat:D

3 Zoey Zoey | Web | 9. října 2012 v 15:56 | Reagovat

Krásné zážitky8)Pěkné, moc8) :-)

4 Renny♥ Renny♥ | Web | 10. října 2012 v 11:32 | Reagovat

Znám cesty po Česku s rodiči :D ale na druhou stranu někdy je to fajn...a tu Okoř sis určitě užila:D problémy s navigací známe asi všichni :D

5 lilliinka lilliinka | E-mail | Web | 12. října 2012 v 14:36 | Reagovat

[1]: Nezavidím. Smůla se někdy stane:)

[2]: To mám teda na co vzpomínat,ale jsou daleko jené a lepší. Vpodstatě tak trochu máte možnost nakouknout do mého světa momo blog. Nezní to lákavě?:)

[3]: Děkuju, každý má na co jiného vzpomínat, mě osobně nejdou z hlavy ty zážitky, které bych raději vymazala:)

[4]: Jasně nejde o to problémy z navigací, ty znám, ale my jsme na Okoř ještě žádnou neměli, ale stejně by to nebyla chyba té navigace:) Ale jinak je někdy fajn projet se po ČR neříkám, že ne,jen už mi není pět no, asi to tak nedokážu ocenit:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama